Část desátá
Péče o zaměstnance
Hlava II: Odborný rozvoj zaměstnanců
Zaměstnavatel pečuje o odborný rozvoj zaměstnanců. Péče o odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje zejména
a) zaškolení a zaučení,
b) odbornou praxi absolventů škol,
c) prohlubování kvalifikace,
d) zvyšování kvalifikace.
(1) Zaměstnance, který vstupuje do zaměstnání
bez kvalifikace, je zaměstnavatel povinen zaškolit nebo zaučit;
zaškolení nebo zaučení se považuje za výkon práce, za který přísluší
zaměstnanci mzda nebo plat.
(2) Zaměstnavatel je povinen zaškolit nebo
zaučit zaměstnance, který přechází z důvodů na straně zaměstnavatele na
nové pracoviště nebo na nový druh práce, pokud je to nezbytné.
(1) Zaměstnavatelé zabezpečují absolventům
středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol a vysokých škol
přiměřenou odbornou praxi k získání praktických zkušeností a dovedností
potřebných pro výkon práce; odborná praxe se považuje za výkon práce,
za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.
(2) Absolventem se pro účely odstavce 1
rozumí zaměstnanec vstupující do zaměstnání na práci odpovídající jeho
kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po
řádném (úspěšném) ukončení studia (přípravy) 2 let, přičemž se do této
doby nezapočítává doba mateřské nebo rodičovské dovolené.
(1) Prohlubováním kvalifikace se rozumí její
průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata, a které umožňuje
zaměstnanci výkon sjednané práce; za prohlubování kvalifikace se
považuje též její udržování a obnovování.
(2) Zaměstnanec je povinen prohlubovat si
svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Zaměstnavatel je oprávněn
uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo jiných formách
přípravy k prohloubení jeho kvalifikace, popřípadě na zaměstnanci
požadovat, aby prohlubování kvalifikace absolvoval i u jiné právnické
nebo fyzické osoby.
(3) Účast na školení nebo jiných formách
přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za
výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.
(4) Náklady vynaložené na prohlubování
kvalifikace hradí zaměstnavatel. Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl
absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může
se na nákladech prohlubování kvalifikace podílet. Ustanovení odstavce 3
tím však není dotčeno.
(5) Zvláštní právní předpisy
74) upravující prohlubování kvalifikace nejsou tímto zákonem dotčeny.
Zvýšení kvalifikace a kvalifikační dohoda
(1) Zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace; zvýšením kvalifikace je též její získání nebo rozšíření.
(2) Zvyšováním kvalifikace je studium,
vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně
vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele.
(3) Zvláštní právní předpisy
75) upravující zvyšování kvalifikace nejsou tímto zákonem dotčeny.
(1) Nejsou-li dohodnuta nebo stanovena vyšší
nebo další práva, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele při zvyšování
kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši
průměrného výdělku
a) v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení,
b) 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v
programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,
c) 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria,
d) 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce,
bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce,
kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání
uskutečňovaném vysokou školou,
e) 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky,
státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a
hygieny a státní doktorské zkoušky.
(2) K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu.
(3) Za pracovní volno poskytnuté k vykonání
přijímací zkoušky, opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobném
ceremoniálu, nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.
Zaměstnavatel sleduje průběh a výsledky zvyšování kvalifikace
zaměstnance; poskytování pracovních úlev může zastavit jen, jestliže
a) zaměstnanec se stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšuje kvalifikaci,
b) zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele po delší dobu neplní bez
vážného důvodu podstatné povinnosti při zvyšování kvalifikace.
(1) Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v
souvislosti se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu, je její
součástí zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení
kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání
po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu 5 let, nebo uhradit
zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které
zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil, a to i
tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní poměr před zvýšením
kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od
zvýšení kvalifikace.
(2) Kvalifikační dohoda může být uzavřena také při prohlubování kvalifikace (
§ 230),
jestliže předpokládané náklady dosahují alespoň 75 000 Kč; v takovém
případě nelze prohloubení kvalifikace zaměstnanci uložit.
(3) Kvalifikační dohoda musí obsahovat
a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení,
b) dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v
zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace,
c) druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec
povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v
zaměstnání.
(4) Kvalifikační dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.
(5) Vláda může nařízením zvýšit částku podle odstavce 2.
(1) Do doby setrvání zaměstnance v zaměstnání
na základě kvalifikační dohody se nezapočítává doba rodičovské dovolené
v rozsahu rodičovské dovolené matky dítěte (
§ 196) a nepřítomnost zaměstnance v práci pro výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody a vazby, došlo-li k pravomocnému odsouzení.
(2) Nesplní-li zaměstnanec svůj závazek z
kvalifikační dohody pouze zčásti, povinnost nahradit náklady zvýšení
nebo prohloubení kvalifikace se poměrně sníží.
(3) Povinnost zaměstnance k úhradě nákladů z kvalifikační dohody nevzniká, jestliže
a) zaměstnavatel v průběhu zvyšování kvalifikace
zastavil poskytování plnění sjednaného v kvalifikační dohodě, protože
zaměstnanec se bez svého zavinění stal dlouhodobě nezpůsobilým pro
výkon práce, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci,
b) pracovní poměr skončil výpovědí danou zaměstnavatelem, pokud nejde o
výpověď z důvodů porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních
předpisů vztahujících se k vykonávané práci při plnění pracovních úkolů
nebo v přímé souvislosti s ním, nebo jestliže pracovní poměr skončil
dohodou z důvodů uvedených v
§ 52 písm. a) až e),
c) zaměstnanec nemůže vykonávat podle lékařského posudku vydaného
zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného
správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, práci, pro kterou
si zvyšoval kvalifikaci, popřípadě pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat
dále dosavadní práci z důvodů pracovního úrazu, onemocnění nemocí z
povolání, nebo pro ohrožení touto nemocí anebo dosáhl-li na pracovišti
určeném pravomocným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví
nejvyšší přípustné expozice,
d) zaměstnavatel nevyužíval v posledních 12 měsících po dobu nejméně 6
měsíců kvalifikaci zaměstnance, které zaměstnanec na základě
kvalifikační dohody dosáhl.
Čerpáno z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/cast10h2.aspx
Dostupné 14.3.2010
